Pole ve směru od Jihlavy na Pístov se vyznačuje mimo jiné dvěma výraznými mokřinami, které jsou ideálním místem pro čejky k stavbě hnízd a vyvádění mláďat. Díky velmi podmáčenému terénu se tam nevykonávají žádné zemědělské práce, což poskytuje těmto ptákům relativně bezpečné prostředí. Ornitologové jen letos v této oblasti našli sedm hnízd, jejichž mláďata se úspěšně vylíhla.
Nicméně hrozby číhají z neobvyklého směru. Problémem se stávají množící se návštěvy pejskařů, kteří nechávají své psy běhat volně i po mokřinách. To může čejky vyrušit, nebo dokonce ohrozit jejich mláďata. Amatérský ornitolog z Jihlavy, Marek Kyselica, varuje, že volně pobíhající psi mohou skutečně způsobit značné škody.
Ve záchranné stanici Pavlov řešili nedávno konkrétní případ, kdy pes přinesl svému majiteli čejčí mládě. Odborníci z centra díky své znalosti terénu byli schopni mládě vrátit jeho rodičům. Ředitel záchranné stanice, Zbyšek Karafiát, zdůrazňuje význam preventivních opatření.
Ochránci zvěře žádají pejskaře v jihovýchodních okrajových částech Jihlavy, aby při venčení psů v blízkosti mokřin používali vodítka a dbali na to, aby jejich psi neohrožovali hnízdící ptáky. Marek Kyselica zdůrazňuje, že ohleduplnost je zvláště důležitá v období od února do června, kdy ptáci hnízdí.
Čejka chocholatá spadá do skupiny bahňáků, ptáků, kteří obývají vlhké a podmáčené prostředí. Tito ptáci, velikosti holuba, hnízdí na zemi od února do června, což je činí zranitelnými vůči zemědělské technice, volně pobíhajícím psům a predátorům. Samice nejčastěji snáší čtyři vejce.
Počet čejek chocholatých klesl od roku 1982 o minimálně osmdesát procent. Například v roce 1989 se v tuzemsku odhadovala jejich populace na 20 až 40 tisíc párů, nyní jsou tato čísla jen zlomkem. Jaromír Čeřka, ornitolog monitorující tento druh poslední čtyři desetiletí, uvádí, že mezi hlavní příčiny poklesu čejek patří zemědělská technika a predátoři jako krkavcovití ptáci.
Pro čejky jsou optimálními stanovišti okraje rybníků, podmáčené louky, pastviny, drobné mokřady a prameniště. Jelikož mokřady v současné krajině chybí, čejky často hledají alternativní potravní místa. Ovšem, oblasti, které jsou vhodné pro čejky, jsou domovem i jiných živočišných druhů. Přímým příkladem je oblast na periferii Jihlavy, kde mokřiny sousedí s nesekanými travnatými porosty, sloužícími jako hnízdiště pro chřástala polního.
Ochránci přírody a ornitologové apelují na místní obyvatele a pejskaře, aby byli ohleduplní k těmto cenným biotopům a svými aktivitami nepřispívali k dalšímu úbytku čejek chocholatých.
