Ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL) na nedávné tiskové konferenci uvedl, že do deseti let Česko opustí spalování uhlí úplně. Od září, kdy skončí aktuální dotace na výměnu starých kotlů, bude otevřen nový dotační program zaměřený na výměnu uhelných kotlů. Cílem je, aby domácnosti přestaly používat uhlí.
Ministerstvo životního prostředí (MŽP) zatím neuvedlo, jak konkrétně chce tohoto cíle dosáhnout. Mohlo by se jednat o zákaz provozu uhelných kotlů, zákaz prodeje uhlí, nebo i zákaz dovozu těchto kotlů. Je zřejmé, že ke splnění tohoto cíle bude muset být stanovena nějaká povinnost, podobně jako v případě zákazu kotlů 1. a 2. emisní třídy, které jsou od letošního září zakázány.
Podle Hladíka topí uhlím v Česku nyní 6 % lidí, zatímco před deseti lety to bylo 12 %. Tento pokles ukazuje, že lidé sami přecházejí na jiné zdroje tepla. Detailní plán, jak bude stát motivovat domácnosti k výměně uhelných kotlů pomocí dotací, představí ministerstvo v červnu.
Hladíkův předchůdce Richard Brabec (ANO) však kritizuje tento plán jako nesmyslný. Tvrdí, že stát tímto opatřením bude komplikovat život lidem, kteří si zakoupili moderní a ekologické uhelné kotle. Do roku 2019 bylo dokonce možné vyměňovat vysoceemisní uhelné kotle za modernější kotle vyšší emisní třídy, například kombinované kotle uhlí/biomasa.
Další kritikou je, že mnoho lidí investovalo do nejmodernějších automatických uhelných kotlů 5. emisní třídy, které jsou srovnatelné s kotli na biomasu, a na které stát dokonce přispěl. Nyní jim tento stát říká, že i tyto kotle musí vyměnit. Brabec tvrdí, že toto opatření nebude spravedlivé, pokud se nadále budou moci používat staré kotle na dřevo.
Podle MŽP je uhlí hlavním zdrojem znečištění ovzduší, který v Česku způsobuje přibližně tři tisíce úmrtí ročně. I přes zlepšování kvality ovzduší jsou stále překračovány emisní limity pro karcinogenní benzopyren. Lokální topeniště jsou zdrojem 95 % benzoapyrenu. Nejvyšší koncentrace této látky byly zaznamenány v oblastech Ostrava/Karviná/Frýdek-Místek a ve střední Moravě.
V Česku se uhlím topí přibližně 300 tisíc domácností. Tuto informaci uvedl prezident Asociace podniků topenářské techniky Zdeněk Lyčka, který varuje, že reálná závislost na uhlí je větší, než MŽP uvádí. Podpora výměny kotlů nezahrnuje další přidružené investice, což může být problém pro méně majetné rodiny.
Významnější odklon od uhlí se podle Lyčky dá očekávat až v roce 2027, kdy začne platit zpoplatnění emisí z vytápění budov. To způsobí, že cena uhlí výrazně vzroste. Dalším faktorem bude rok 2033, kdy má skončit uhelná energetika a uhlí pro maloodběratele nebude dostupné.
Stále pokračují výměny kotlů 1. a 2. emisní třídy, jejichž podpora skončí 31. srpna 2024. Ministerstvo varuje, že po tomto datu bude za provoz neekologického kotle hrozit pokuta až 50 tisíc korun. Povinnost výměny kotlů platí od roku 2012, takže občané měli dostatek času na přípravu. Dotace závisí na sociální situaci domácnosti, přičemž nízkopříjmové skupiny mohou získat až 95 % nákladů na nový kotel.
MŽP uvádí, že pokuty za neekologické kotle od září zatím rozdávat nezačne. Místo toho budou obecným úřadům dány instrukce, aby nejprve udělily nápravná opatření, jako je stanovení termínu pro výměnu kotle.
