Teď už je jasné, že letošní ročník byl pojat v duchu starého Řecka a báji o Iásónovi. Ten se na lodi Argo s posádkou složenou udatnými reky plavil za zlatým rounem, aby získal zpět ukradený trůn. A stejně si museli připadat zvláště hoši, na které čekalo několik skutečně akčních disciplin.
Vedle lukostřelby a olympijského klání to byla nepochybně aréna, kde na borce čekala sbírka hrozivě vyhlížejících zbraní. S těmi se pak nemilosrdně mydlili tak dlouho, až protivníka vystrnadili z kruhu, nebo prostě zabili. Mrtvoly se však nikde nehromadily, neboť zbraně byly z měkké pěny a nad souboji dohlíželi dva zkušení bojovníci.
Další stanoviště však již byla vyloženě mírová a vzdělávací. V čajovně děti ochutnávaly bylinné čaje, poznávaly léčivky a vykládaly si o jejich použití, od Veroniky z Kozího spolku se dozvěděly něco o kozách a žasly nad dovedností cvičeného kozla. Kdo se nebál trošku ušpinit, mohl si v Daidalově lesní dílně vyzkoušet vyrobit z bláta modelovací hmotu a z ní vytvořit sochu, sošku nebo alespoň kuličku.
Ti, kteří mají blíž k práci s nožem, si mohli zkusit vyrobit píšťalku či frkačku z křídlatky a kdo už nevěděl kudy kam, zastavil se v Delfské věštírně. Samozřejmě nechyběla ani tradiční dílna na výrobu sýra. A to vše uprostřed vůní výborné kávy, vaflí, palačinek, sušenek a pečeného i vařeného skopového masa. Kdo vytrval a počkal si na ostříhání stádečka ovcí, mohl žasnout nad dovedností pasteveckého psa a jeho pána.
Jako každý rok se děti i dospělí dozvěděli o ovcích skutečně takřka vše a domů odjížděli s hlavou plnou zážitků a břichem plným dobrot.
