Dům čp. 1034 v ulici Matky Boží v Jihlavě, detail renesanční výmalby
Řadový patrový dům čp. 1034 ulici Matky Boží v Jihlavě stojí v bezprostředním sousedství kostela Nanebevzetí Panny Marie, bývalého konventního chrámu minoritského kláštera. Nejstarší stavební část domu tvoří cenné pozůstatky gotické kaple, která přiléhala k západní boční lodi kostela. Hodnotnou stavební součástí je také pozůstatek sousedního renesančního objektu, z něhož je dochována klenutá prostora a štítová zeď.
Boží muka u Nové Říše
„Jedná se o architektonicky velice pozoruhodnou stavbu. Vedle historických zdí, omítek a klenebních konstrukcí patří mezi stěžejní prvky interiéru zejména kamenné gotické ostění okna bývalé kaple, dřevěný strop z konce 18. století a zděné topeniště. Unikátní je také zachovalá renesanční výmalba (16. století) na štítové zdi, “ uvedla ředitelka územního odborného pracoviště Národního památkového ústavu (NPÚ) v Telči Martina Indrová.
Detail Božích muka u Nové Říše
Dům patřil minoritům až do roku 1788, kdy jej konvent spolu s dalšími třemi domy prodal v dražbě soukromým vlastníkům. Stávající podobu získal v letech 1793 a 1810. Uliční průčelí bylo opraveno v první polovině 20. století.
Boží muka z 16. století se nacházejí na mírném návrší západně za obcí Nová Říše v remízku u polní cesty. Stojí na místě původního křížení dvou polních cest spojujících Dolní Vilímeč a Novou Říši. Boží muka mají zajímavou, řemeslně propracovanou lucernovou kaplici, která se vymyká lokální produkci obdobného typu božích muk v regionu. Tato kvalitní kamenosochařská práce zušlechťuje okolní krajinný rámec.
„Jde o důležitý orientační bod a především působivý příklad drobné sakrální architektury s výraznou estetickou hodnotou a neopomenutelným duchovním rozměrem. Pozdně gotická sloupková boží muka u Nové Říše náleží mezi nejstarší zachované objekty tohoto druhu nejen v rámci regionu, ale také v rámci souborně evidovaného památkového fondu České republiky,“ dodala Martina Indrová.
Krajina byla v minulosti významně oživována drobnými sakrálními památkami. Představovaly důležité orientační body, byly místy rozjímání, setkávání a nezřídka i součástí pravidelných církevních ceremoniálů. I když je v současnosti jejich zapojení do života obyvatel nepochybně menší, neztrácí se zcela jejich význam. Nově se staly součástí historické paměti, důvodem hrdosti na kulturní dědictví a připomínkou duchovní kontinuity s předchozími generacemi.
Obě nové kulturní památky byly prohlášeny ministerstvem kultury na základě podnětu územního odborného pracoviště NPÚ v Telči.
Kromě 2968 nemovitých kulturních památek a 16 národních kulturních památek se na území Kraje Vysočina nacházejí tři městské a tři vesnické památkové rezervace, 22 městských a pět vesnických památkových zón a jedna krajinná památková zóna. Na Seznamu světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO jsou zapsány: Telč - historické jádro města, Zelená hora - poutní kostel sv. Jana Nepomuckého, Třebíč - soubor židovské čtvrti, židovského hřbitova a baziliky sv. Prokopa, což znamená, že Kraj Vysočina se může pyšnit nejvyšším počtem památek UNESCO v rámci ČR (celkem 3).
Autor: Ilona Ampapová
Fotogalerie
Komentáře
Sdílet článek
