V jihlavském krematoriu podstupuje pec důkladnou generální opravu po dokončení přibližně patnácti tisíc žehů, což obvykle trvá mezi dvanácti až třinácti lety. „Průměrně máme kolem osmi žehů denně,“ uvedl Martin Málek, mluvčí společnosti Služby města Jihlavy, která krematorium provozuje. Během této doby se vnitřní stěny pece, vyrobené ze šamotových cihel, opotřebovávají a musí se kompletně obnovit.
Během pandemie COVID-19 se zvýšil počet žehů až o šedesát procent, což výrazně zkrátilo životnost pece. „Bylo nutné obnovit vnitřní vyzdívku pece, protože její použití bylo extrémně náročné,“ doplnil Málek. Krematorium v Jihlavě, které se nachází v městské části Lesnov, je jediné v kraji Vysočina. Na rozdíl od zmínky ve filmu Vesničko má středisková, v Pelhřimově krematorium není.
Technické zázemí krematoria přitahuje velký zájem návštěvníků, zejména během dnů otevřených dveří, kdy mohou nahlédnout dovnitř. Proces proměny těla na popel v peci trvá v průměru sedmdesát minut při teplotě od 800 do 1 100 stupňů Celsia. Po spálení těla se popel nechá vychladnout a pracovníci odstraní nehořlavé části jako jsou kovové endoprotézy nebo šrouby. Hrubý popel se následně rozemele v zařízení zvaném kremulátor, aby výsledný popel byl jemný a mohl být uložen do urny.
Aktuálně probíhá oprava pece, která vyjde na 2,8 milionu korun bez DPH. Krematorium se rovněž pustilo do dalších investic, včetně oprav střechy nad obřadní síní a přilehlými prostory. „Už jsme opravili jednu polovinu střechy a práce pokračují na druhé polovině,“ řekl Málek.
Během oprav pece jsou těla zesnulých převezena ke kremaci do Jindřichova Hradce. Pro tento účel si krematorium vypůjčilo speciální vůz na převoz čtyř rakví, aby celý proces byl ekonomičtější a nemusely se zvyšovat ceny kremací. Málek také zmínil, že během pandemie muselo krematorium využít své záložní pece. „Za covidu jsme prováděli žehy od rána do večera sedm dnů v týdnu. Doufáme, že záložní pec nebudeme muset znovu využít,“ dodal Málek.
Jihlavské krematorium bylo postaveno v letech 1970 až 1976 podle návrhu architektů Milana Blahuta a Pavla Fouska. Lokalita na svahu vrchu Šacberk byla vybrána díky uklidňujícímu prostředí, které harmonicky zapadá do okolní přírody.
Areál krematoria tvoří několik částí: kanceláře, květinová síň, obřadní síň s čekárnami a technické zázemí. „Naše krematorium se nachází v tak klidném prostředí, že sem často chodí i senioři z nedalekého domova důchodců, aby si odpočinuli na lavičkách,“ uzavřel Málek.
