Václav Beránek je od narození na invalidním vozíku, ale i přesto se snaží žít naplno. „Užívám si každý den a rozhodně se nenudím,“ říká s úsměvem. Důkazem jeho aktivity je jeho aktuální počin, kterým je vydání sbírky 21 jeho autorských básní, které doplňují pozitivně laděné ilustrace herečky Horáckého divadla Jihlava Terezy Otavové.
Václav Beránek *16. 6. 1991 v Hradci Králové
Vystudoval střední školu se sociálním zaměřením. Následovala VOŠ a studium v oboru Řízení sklářské a keramické výroby. Od roku 2017 pracuje jako pracovník pro styk s veřejností v neziskové organizaci Háta, o.p.s.www.vberanek.czfacebook/bylmidandar
Tereza Otavová *14. ledna 1985 v Jihlavě
Po gymnáziu vystudovala herectví na VOŠ herecké v Praze. Od roku 2008 je herečkou Horáckého divadla Jihlava.www.hdj.cz Knihu vydala a vytiskla Nová tiskárna Pelhřimov.
Ukázka z knuhy:
Labyrint
Když do života jsem vešel, to brečel jsem a křičel,
to brečel jsem a křičel jako každej z nás...
Naprosto netušil jsem, co čeká mne, tak jako každej z nás…
Pak do školky a školy jsem vešel a čekal, co že to naučí mne,
asi tak jako každej z nás…
Životem jsem kráčel a nevěděl kam. Životem jsem bloudil
jako tělo, avšak něco mi chybělo.
Ve škole mne pak počítat a psát naučili a řekli co, že se má
a co se nemá jako každýmu z nás…
Za neznalosti trest v podobě čísla pět…
Jó, tenkrát hroutil se mi svět, když náhodou dostal jsem pět.
Asi jako každýmu z nás…
Naučili, jak poznat dobro a zlo, co je dobře a co je zle.
A přesto nedali nám návod, jak máme žít,
plnit představy jiných, akorát…
Labyrintem života bloudíme jako poutníci,
slepí, hluší, umlčení, hledáme světlo ve tmě...
Hledáme Lásku, štěstí, porozumění.
Doufáme, že někde tam nahoře nás někdo hlídá
a taky poslouchá.
Ve strachu a obavách topíme se neustále…
Když mluvíme, slýcháme: „Ticho buď!“
Když mlčíme, slýcháme: „Mluv!“
Život je labyrintem bytí a svět jsou prkna,
co labyrint znamenají…
A tak jím ruku v ruce kráčíme a objevujem
Světa poklady, doufáme, že nebudeme sami.
Čekáme na ten konec šťastnej, čekáme na Lásku,
na toho, kdo bude nás mít rád…
Čekáme na přítele, co za ruku nás vezme.
Věříme, že přijde…