Majitelé lesních pozemků na Vysočině se v poslední době stále častěji obracejí k obnově lesů přirozeným způsobem, zahrnujícím dřeviny, které byly dosud považovány za okrajové. Vedle tradiční břízy a osiky se mezi ekonomické plány stále častěji zařazuje i jeřáb ptačí, který nese označení méně obvyklé hospodářské dřeviny.
Podle dat Českého statistického úřadu byl rozsah zalesněných ploch ve Vysočině před kalamitou značně proměnlivý. V průměru se ročně zalesňovalo přibližně 1 400 hektarů. Rok 2021 zaznamenal rekordní nárůst, kdy zalesnění dosáhlo až 9 310 hektarů. V roce 2023 se plocha snížila na 8 044 hektarů, přičemž zůstalo rozdělení druhů v poměru většího zastoupení jehličnanů oproti listnáčům. Mezi listnatými dřevinami byly nejčastěji voleny duby a buky.
Se zvyšujícím se zájmem o opětovné zalesňování roste také poptávka po sazenicích. I přes dostatečný množství sadebního materiálu je doporučeno provést objednávku na sazenice včas, ideálně na začátku roku. Tento krok umožňuje specifikovat požadovanou výškovou třídu i lesní vegetační stupeň, kde bude sadba použitá.
Péče o nové výsadby není omezena pouze na samotné zalesnění. Často je potřeba opakovaná péče, zejména ochrana proti buřeni a zvěři, která zahrnuje ošetření repelenty nebo oplocení. Jehličnany pak vyžadují speciální ošetření proti klikorohu. I po několika letech taková péče nemusí zajišťovat dostatečnou ochranu sadby před zvířaty.
Radní Kraje Vysočina Pavel Řehoř zdůrazňuje potřebu finanční podpory pro vlastníky lesů, aby se podařilo udržet efektivní hospodaření v lesích. V roce 2024 kraj evidoval tisíce žádostí o finanční pomoc za stamiliony korun, což poukazuje na významný zájem o tyto prostředky. Participace ministerstva zemědělství je klíčová pro trvající udržitelnost lesní obnovy v tomto kraji.
Autor: Jiří Bartoš, bartos.j@kr-vysocina.cz
