Herálec pod Žákovou horou oživí 14. 2. 2026 tradiční masopustní maškara: 32 mužů v maskách, osmihlavá kapela, večerní ples se scénkou porážení a oživení krávy; zvyk spojuje české i moravské tradice, zapsán v seznamu Vysočiny.
V Herálci pod Žákovou horou se v sobotu 14. února 2026 znovu rozezní masopustní muzika. Do obchůzky obcí vyrazí tradiční herálecká maškara. V průvodu půjde 32 mužů v maskách a doprovodí je osmihlavá kapela.
Herálec leží u historické zemské hranice Čech a Moravy, což se promítá i do masopustu: v jednom průvodu se tu setkávají masky obou tradic.
V průvodu se objeví pasáček s krávou, kašpárci, laufr se ženou, turci, kobyly, rasové, kominíci, židé, slamění i policajti. Masky jdou v ustáleném pořadí a každá má během obchůzky svou roli a „úkol“.
Pořadatelé upozorňují, že v Herálci se prolínají „česká“ a „moravská“ tradice: z Českého Herálce pocházejí například slaměný, turci, kobyly, kominíci nebo židé, zatímco moravský vliv připomínají maškary jako kašpárek, policajt nebo pasáček s krávou.
Zvláštností heráleckého masopustu je večerní scénka na plese v kulturním domě, kde se „poráží“ kráva a následně se znovu „oživí“. Pořadatelé to vnímají jako symbolický konec zimy a příchod jara. Na Vysočině jde o poměrně neobvyklý zvyk.
Masopustní veselí v Herálci je doložené už na přelomu 19. a 20. století. V roce 1952 se zde spojily dvě místní větve masopustu – česká a moravská. Současná podoba zvyku byla obnovena v roce 2013.
Masky si obyvatelé vesnice vyrábějí sami. Ušití jednoho slaměného kostýmu z povřísel zabere přibližně 35 hodin. V Herálci mají nyní čtyři slaměné masky, které nahradily původní, téměř padesát let staré kroje.
Na konci roku 2023 se Tradiční herálecká maškara pod Žákovou horou dostala na Seznam nemateriálních statků tradiční lidové kultury Kraje Vysočina. Typově je řazena k masopustním průvodům hlineckého charakteru.
Herálec leží uprostřed Žďárských vrchů a připomíná ho i řeka Svratka, která zde tvoří zemskou hranici. U ní stojí tříobloukový kamenný most z roku 1856, dodnes označený historickými hraničními kameny.
Stojí za to navštívit i kostel sv. Kateřiny. Uvnitř je lustr vyrobený v dříve proslulé místní sklářské huti. Zajímavá je i obecní pečeť z roku 1749, na níž je vyobrazen dřevorubec porážející strom.
Další tipy na víkend a dění v regionu přinesou naše zprávy Vysočina. Vysočina letos nabídne více masopustních akcí, herálecká maškara ale patří k těm nejvýraznějším.