Někdy kolem roku 1250 v severní části Českomoravské vysočiny ještě nebylo prakticky nic. Právě v oné době v regionu začal působit Řád německých rytířů. Usídlil se ve vesničce Drobovice u Čáslavi a jeho příslušníci se začali v okolí rychle zabydlovat.
Jednou z činností, kterou na severu Vysočiny nade vší pochybnost pravidelně prováděli, bylo rýžování zlata. Rytíři cenný kov získávali také na horním toku říčky Brslenky u Podmok. Jejich regionální vliv však velmi brzy upadl a nedlouho po roce 1400 Řád německých rytířů okolí Golčova Jeníkova opustil úplně.
S výše uvedenými skutečnostmi pak s největší pravděpodobností souvisí také pozůstatky hradu u Podmok. Faktem však je, že o historii tamního šlechtického sídla dodnes nemáme ani jediný písemný záznam. Nevíme tak s určitostí, kdo jej nechal postavit, kdy se tak stalo a za jakých okolností hrádek zanikl.
Máme však k dispozici výsledky archeologického výzkumu, při němž odborníci zjistili, že hrad vznikl pravděpodobně během třináctého století. Nejpozději o sto let později pak při požáru zanikl.
Vzhledem k tomu, že jen pár stovek metrů od Podmok členové Řádu německých rytířů právě během třináctého a čtrnáctého století rýžovali zlato, jsou historikové přesvědčeni, že zakladateli hradu jsou právě oni. Nejspíš ho používali jako opěrný bod a obranné zázemí. O žádné prestižní a významné šlechtické sídlo se ale nade vší pochybnost nejednalo.
Zda němečtí rytíři hrádek vlastnili a využívali ještě v době, kdy shořel, není možné zjistit.
Ze stavebního hlediska hrad u Podmok rozhodně nepatřil mezi špičková sídla. Byl poměrně malý. Jeho centrem byl palác, v němž byly maximálně dvě obytné místnosti. Po celém obvodu ho obklopovaly hradby a taky příkop.
Do současnosti se z hrádku dochovaly pouze drobné zbytky obvodových zdí a také terénní nerovnosti v prostorech, kde se dříve nacházely příkopy a valy.
Tvrziště leží asi kilometr jižně od vesnice Podmoky. Cesta k němu není nijak značená. Návštěvníkům lze proto doporučit, aby se s polohou hradu důsledně seznámili před výletem. Zbytky hrádku se navíc nacházejí v prudkém zalesněném svahu. Přístup k nim je proto poměrně fyzicky náročný.