Budování jihovýchodního obchvatu poskytlo archeologům jedinečnou příležitost prozkoumat okolí města. Tuto šanci plně využili. „Tak rozsáhlý výzkum jsem ještě nezažil. Byl náročný kvůli přírodnímu prostředí i množství brigádníků, jejichž pomoc jsme museli využít. Pracovali jsme současně na několika lokalitách,” uvedl Jakub Těžnohlídek, vedoucí výzkumu ze společnosti Archaia Brno.
Archeologové nyní, téměř po čtyřech letech od zahájení výzkumu, prezentují své nálezy a zjištění veřejnosti. Prezentace probíhá v havlíčkobrodském Muzeu Vysočiny na výstavě, která potrvá až do konce září. Nejcennějším objevem byla nalezená pozůstatky rudného mlýna v údolí Stříbrného potoka. „Je to unikát z celoevropského hlediska. Jinde nebylo možné nalézt tak zachovalé pozůstatky s tolika technickými detaily,” dodal Těžnohlídek.
Během výzkumu se podařilo odhalit pozůstatky velkého hutního provozu. Byly nalezeny fragmenty pětimetrového dřevěného mlýnského kola, které pohánělo mlýnský kámen, a také stoupu na drcení rudy a části hutnické pece. To dokládá, že ve druhé polovině 13. století u Broda existovaly významné hutě. „Podobný nález nemá ve střední Evropě obdoby,“ řekl havlíčkobrodský archeolog Josef Krpálek.
Součástí výstavy jsou fragmenty mlýnského kola a mnoho dalších nálezů. „Nález nám umožnil zjistit dosud neznámé detaily, například že na střeše mlýna byly metrové šindele připevněné kovovými hřebíky. Našli jsme také doklady o pracovních oděvech horníků, provaznictví a pracovní rukavice a obuv,” uvedl Těžnohlídek.
Výzkum potvrdil i velký unikát místní oblasti – velké množství dvorů a statků kolem města. Archeologové prozkoumali pozůstatky statku U Prchalů, který stál u cesty na Novotného dvůr až do 60. let 19. století. „Je neobvyklé, aby kolem města bylo tolik dvorů. Kolem Brodu bylo vytvořeno několik velkých osamocených statků a dvorů,“ řekl Těžnohlídek.
Jeden z nejzajímavějších objevů byla tzv. Štrauchovna, bývalý pracovní tábor pro dělníky, kteří pracovali na stavbě havlíčkobrodského železničního tunelu během druhé světové války. Archeology překvapilo, jak málo je tato lokalita známá. „Tábor byl vystavěn u cesty do Termesiv, sloužil jen během války a brzy po ní zanikl. Je těžké najít svědectví o životě v táboře,” sdělil Těžnohlídek.
Vystaveny byly i výrobky z dřeva a kůže, které se podařilo uchovat v zemi sedm století. „Organické nálezy se nacházely pod úrovní podzemní vody a bez přístupu kyslíku, což zablokovalo rozkladnou činnost bakterií,” vysvětlil Těžnohlídek. Zpracování těchto nálezů v laboratořích si vyžádalo téměř dva roky, aby se mohly vystavit.
Výstava návštěvníkům nabízí fascinující pohled do historie regionu a ukazuje, jak bohatý a sofistikovaný život zde probíhal v minulosti. Archeologové doufají, že objevy přispějí k lepšímu porozumění a ochraně kulturního dědictví této oblasti.
