V únoru letošního roku byl u vesnice Benátky, Jižní části Ždírce nad Doubravou, nalezen orel mořský otrávený nervovým jedem karbofuranem. Tento vzácný dravec byl rychle převezen do Záchranné stanice Lipec, kde prošel náročnou léčbou a byl následně propuštěn zpět do volné přírody.
Při letošním kroužkování orlích mláďat v květnu zjistili ochránci přírody, že tento zachráněný orel dokonce zahnízdil a vyvedl potomka. „Podařilo se mi odečíst ornitologické kroužky na nohách orla hnízdícího v národní přírodní rezervaci Ransko. K mému velkému překvapení se jednalo právě o ptáka, který byl nalezen otrávený v lednu u Benátek,“ uvedl zoolog Petr Mückstein z vysočinské pobočky Agentury ochrany přírody a krajiny ČR.
Tento čtyřletý orel byl okroužkován v roce 2020 jako mládě na Rychnovsku. „Je mimořádně zajímavé, že takto mladý orel už hnízdí a dokonce úspěšně vyvedl jedno mládě. Obvykle dosahují tito dravci pohlavní dospělosti později, ve věku pěti až šesti let,“ dodal Mückstein.
Ačkoli otravy, postřelení, kolize s dopravními prostředky a úrazy elektrickým proudem způsobují v populaci dravých ptáků značné ztráty, počet orlů mořských na Vysočině v posledních letech každoročně stoupá. Při ochraně jejich hnízd je však důležitá spolupráce s lesními hospodáři.
Orel mořský s příznaky otravy karbofuranem byl na začátku roku nalezen u Benátek na Havlíčkobrodsku. Díky rychlému zásahu byl pták převezen do speciálního zařízení, kde se podařilo ho zachránit.
Po několika dnech léčby v Záchranné stanici Lipec byl orel propuštěn zpět do přírody. Okolí nalezu monitorovala i speciální psí jednotka České společnosti ornitologické, vedená Klárou Hlubockou a jejími dvěma speciálně vycvičenými psy. Žádné další otrávené ptáky ani návnady však nenašli.
Od roku 2017, kdy psí jednotka vznikla, zdokumentovala a předala policii zhruba 160 případů otrávených zvířat, mezi nimiž převažují dravci jako je káně lesní, orel mořský nebo luňák červený. Karbofuran, který traviči často používají, byl pro svou jedovatost v EU zakázán od roku 2008. Přesto jsou k dispozici jeho zásoby a pašuje se i ze zahraničí. V loňském roce bylo zaznamenáno 25 otrávených dravců.
Orli začínají hnízdit velmi brzy, obvykle již v únoru, kdy je jejich hnízdo ohroženo zejména těžbou dřeva. Samice při vyrušení hnízdo opustí a dochází k úhynu vajec nebo mláďat. Ornitologové a ochránci přírody se snaží najít všechna hnízda hned na začátku hnízdění a spolupracují při tom s Lesy České republiky, kteří v případě oznámení polohy orlího hnízda přeruší těžbu dřeva v okolí.
Složité to je, pokud orli hnízdí na pozemcích soukromníků. V takovém případě oslovují kolegy z odboru životního prostředí krajského úřadu, kteří se snaží vlastníky lesa kontaktovat a projednat s nimi přerušení lesních prací. Ve většině případů tato snaha přináší pozitivní výsledky a umožňuje ochránit hnízda před rušením.
Boj s traviči ptactva je však složitý. Letos policie na Vysočině prověřuje čtyři případy otrav volně žijících dravců. Aby se podařilo dopadnout traviče, je třeba i pomoc veřejnosti. Lidé mohou hlásit podezřelá úmrtí ptáků a podejmout svědectví, pokud mají informace, které by mohly vést k usvědčení travičů.
„Případ orla nalezeného u Benátek byl odložen, protože se nepodařilo zjistit, kdo jed použil,“ uvedla policejní mluvčí Michaela Lébrová. Pomoc veřejnosti je proto klíčová, zdůraznil Zdeněk Vermouzek, ředitel České společnosti ornitologické.
