Od malička se toužil stát knězem
Josef Toufar, jehož životní příběh je spojen s farností v Čihošti, se narodil v Arnolci na Vysočině. Otec od něj čekal, že po něm převezme hospodářství. Josef se k tomu moc neměl, od malička toužil být knězem. Proto pro něj byla otcova smrt vysvobozením a v šestadvaceti letech mohl konečně začít studovat. V září 1928 složil dodatečné přijímací zkoušky a vydal na vytoužená gymnaziální studia do Německého Brodu.
Nástup dospělého habána mezi dvanáctileté spolužáky vyvolal poprask, každý byl na podivného studenta zvědavý. Ale Josef mezi mnohem mladší kolegy zapadl, nebránil se žádné legraci, spolužáci mu přezdívali Děda. Rodiče si ho na chodbě občas pletli s kantorem. Student to byl pilný, jeho odhodlání stát se knězem spolužáci respektovali, trpělivostí a vytrvalostí byl pověstný.
Toufarův životopisec Miloš Doležal ve své knize také cituje Jiřího Veselého, který na gymnázium chodil: „Brzy se z nás stali přátelé, často jsem ho zval k nám domů do Husovy ulice.“
Během studentských let v Brodě vystřídal Toufar dva domovy
V Doležalově knize jsou také uvedené adresy, na kterých tehdy mladý student Josef bydlel. První studentské bydlení si našel v Dolní ulici č. 157 u obchodníka a zástupce rabína Korefa. V domě si pronajímal velký pokoj s vchodem na balkon, který vedl do židovské synagogy. Často tam s kamarádem židovské obřady sledovali.
Další roky bydlel u Josefa Vozába, účetního Občanské záložny v ulici Za Klášterem č. 304. Dům stojí stále na svém místě, jen se změnil název ulice a číslování bylo v celé novější části Havlíčkova Brodu upraveno. Dnes nese název Burešova a dům má číslo 2304, stojí na rohu ulic Burešova a Nad Stadionem. V jeho přízemí se v současné době nachází kadeřnictví. Někteří místní obyvatelé o Toufarovi možná vědí, jeho studentská léta ale kromě záznamu v kronice místního gymnázia žádná pamětní deska nepřipomíná. „Ano, baráky v téhle ulici jsou až sto let starý, ale jméno Toufar mi nic neříká,“ potvrdila náhodná kolemjdoucí v Burešově ulici. V původní budově gymnázia se dnes nachází Základní škola Štáflova, gymnázium je v moderní budově naproti.
Budoucí kněz zápolil s matematikou
Po prvním ročníku studia vykonal premiant třidy Josef zkoušku do tercie, v následujících letech mu ale studium už nešlo tak snadno. Ve školním roce 1929/1930 začaly Toufarovy studijní problémy, především zápolil s matematikou, chemií a jazyky. Údajně si na něj zasedl profesor Antonín Lebeda a jeho hodiny byly pro Toufara hotovým utrpením. Na vysvědčeních o dva roky později měl několik nedostatečných. Ve škole vydržel až do kvinty a v červnu roku 1932 oznámil spolužákům, že na brodské škole končí. Jeho další studia pokračovala na gymnáziu v Chotěboři, kde v roce 1935 odmaturoval. V Havlíčkově Brodě sice nevynikal, ale prověřil svoji vůli a odhodlání se s nároky a úskalími života ve školních lavicích poprat.
Do kněžského semináře nastoupil v Hradci Králové. Jeho první farností byla Zahrádka u Humpolce, v roce 1948 byl jako tehdejšímu režimu nepohodlný kněz přesunut do Čihoště. Zdejší služba se mu stala osudnou, nevysvětlitelný úkaz pohybu křížku na oltáři využila tehdejší totalitní moc k otevřenému tažení proti církvi a páter Josef Toufar byl jako údajný iniciátor takzvaného zázraku umlácen ve valdických kobkách.
P. Josef Toufar (1902-1950)
| Miloš Doležal (1970)
|
Římskokatolický kněz a oběť komunistického pronásledování katolické církve v Československu, jako kněz působil nejprve v obci Zahrádka. V místní farnosti založil po roce 1945 svaz katolické mládeže, veřejně vystupoval kriticky vůči komunistům. I přes protesty farníků byl přesunut do Čihoště, kde 11. 12. 1949 došlo při mši k nevysvětlitelnému pohybu křížku na oltáři. P. Josef Toufar byl obviněn ze zinscenování tzv. Čihošťského zázraku a umlácen komunistickým aparátem. Tato událost se stala záminkou pro oficiální tažení protikatolické církvi u nás. Toufarův mučitel Ladislav Mácha žije spokojeně na pražských Petřinách.
| Český básník, spisovatel a publicista, vystudoval obor nakladatelství na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy. Působí jako redaktor Českého rozhlasu Praha, je autorem a spoluautorem rozhlasových pořadů zabývajících se druhou světovou válkou a komunistickým terorem v Československu.
Je autorem dvou knih o P. Josefu Toufarovi
(Jako bychom dnes zemřít měli, 2012 a Krok do tmavé noci 2015).
Je iniciátorem exhumace Toufarových ostatků z ďáblického hřbitova a jejich slavnostní uložení do čihošťského kostela 12. července 2015.
S organizací Post Bellum vytvořil interaktivního průvodce Místa Paměti národa po místech spjatých s příběhem P. Josefa Toufara. Podporuje proces kanonizace (svatořečení) P. Josefa Toufara.
|
Autorka textu a fotografií: Karolína Košařová
Dobové fotografie, zdroj: joseftoufar.cz
Fotogalerie
Komentáře
Sdílet článek
