Ocenění vyhlašuje a předává už druhým rokem spolek Arnika. Kromě samotného množství vyprodukovaných odpadů odborníci z Arniky posuzují i další důležité faktory: podmínky pro třídění, ekonomické aspekty odpadového hospodářství nebo možnost třídit bioodpad. Oceněné obce ukazují, že chytré a šetrné nakládání s odpady je nejen ekologické, ale i výhodné. Arnika v návaznosti na jednotlivé kraje vyhlásí i celorepublikové vítěze Odpadového Oskara 2016.
„Stejně jako loni se i letos ukazuje, že chytře a efektivně lze s odpady nakládat v obcích všech velikostí. Výzvy a problémy, kterým čelí drobná vesnice a větší město se samozřejmě liší, nakonec ale vždy rozhoduje ochota samospráv a obyvatel nakládat s odpady šetrně a ekonomicky. Vyplácí se to z ekologického i ekonomického hlediska. Další odměnou a motivací pak může být právě i Odpadový Oskar,“ říká odborník Arniky na systémy odpadového hospodářství Milan Havel.
Soutěž má dvě základní kategorie. V první rozhoduje přímo množství vyprodukovaných odpadů. V této kategorii se pak samozřejmě rozlišuje podle velikosti obcí. Druhá kategorie sleduje spíše inspirativní příklady dobré praxe, které si zaslouží ocenění. Základní předpoklad pro kvalifikaci do obou kategorií je ovšem produkce odpadů pod 150 kg na hlavu. Tento limit organizátoři zvolili proto, že jde o hodnotu, které se běžně daří dosahovat v sousedních státech, v Česku ale tato meta stále není běžná. Oproti Rakousku a Německu je u nás totiž průměrná produkce směsného odpadu asi o třetinu vyšší. Obce kvalifikované do soutěže Odpadový Oskar ale ukazují, že nastolit pozitivní trend není těžké.
Výherci Odpadového Oskara 2016 na Vysočině
· obce do 1000 obyvatel
Obec Vlkanov na Havlíčkobrodsku, obec má pouze 51 obyvatel, v roce 2014 vyprodukovala 1 obyvatel pouze 51,8 kg směsného odpadu, což je nejméně ze všech obcí a měst na Vysočině.
· obce od 1001 do 5000 obyvatel
Dobronín na Jihlavsku, s produkcí směsného odpadu 114 kg na 1 obyvatele a rok. Obec se opakovaně umisťuje na předních místech v soutěži My třídíme nejlépe.
· města nad 5000 obyvatel
Pelhřimov, s produkcí směsného odpadu 142 kg na 1 obyvatele a rok. Pelhřimov je jediné město v této kategorii, které se dostalo s produkcí směsného odpadu pod 150 kg. K poklesu pravděpodobně přispěl rozvoj třídění bioodpadů ve městě.
Nejen samotné vítězné obce dobře demonstrují, některé nové trendy, které se do letošního ročníku Odpadového Oskara výrazně promítly. Například s tím, jak města začínají třídit bioodpady, roste i úroveň recyklace. Mnoho měst již dnes recykluje 50 % svých odpadů. Letošní ročník soutěže se nese i ve znamení celé řady zásadních legislativních změn, která se dotknou všech a obce by se na ně měly připravit.
„V současnosti probíhá vypořádání připomínek k připravovanému novému zákonu o odpadech, který koncem roku bude předložen k projednání do parlamentu. Současný vývoj jednání naznačuje, že výrazně vzrostou poplatky za ukládání směsného odpadu na skládky (nárůst z 500 na 2000 Kč za 1 uloženou tunu). Od roku 2024 bude také na skládky možné ukládat jen komunální odpady s nízkou výhřevností a malou respirační aktivitou AT4 (slouží k hodnocení biologické stability odpadu),“ komentuje současný stav přípravy nového zákona o odpadech Milan Havel.
Soutěž přinesla mnoho v každodenním provozu ozkoušených modelů, jak mohou obce s odpady šikovně nakládat. Tyto příklady dobré praxe Arnika po vyhlášení všech výsledků nehodí do koše. Naopak je organizátoři soutěže zpracují a zveřejní, aby v nich inspiraci našli i další. V tom by zástupcům obcím mohly pomoci i další materiály, které Arnika připravila: manuál Předcházení vzniku odpadů v obcích, letáček Obce a odpady, výstava Prevence odpadů srozumitelně nebo web Prevence vzniku odpadů.
