Hejtman Vítězslav Schrek (ODS) kategoricky odmítá situace, kde by větrné elektrárny narušily krajinné panoráma s významnými přírodními nebo historickými dominantami, jako například výhled na chrám UNESCO na Zelené hoře u Žďáru nad Sázavou. „Moje představa je, že se konečně dozvíme od státních orgánů a ministerstva životního prostředí jejich představu o akceleračních zónách pro solární a větrné elektrárny. Ideální by bylo, aby tyto zóny byly navrženy s přihlédnutím na naši strategii krajinného rázu, aby nebyla na řadu let zničena část krajiny, kterou si chceme na Vysočině zachovat,“ uvedl Schrek.
První větrné elektrárny u Věžnice fungují od roku 2009. Stavební iniciativu původně měla obec, avšak kvůli nedostatku finančních prostředků projekt prodala skupině ČEZ. „Výstavba větrné elektrárny je technologicky náročná a vyžaduje značnou odvahu. Kontrola z gondoly poskytuje úchvatný výhled,“ popsal Ondřej Němec, vedoucí provozu ČEZ Obnovitelné zdroje.
Hejtman zdůrazňuje, že nebude bránit stavbě větrníků v místech, kde nebudou poškozovat krajinu ani být v rozporu s vůlí obyvatel. „Vysočina má specifický ráz krajiny a je velmi sídelně rozdrobená. Je důležité také vzít v úvahu, že v kraji už máme jadernou elektrárnu, takže naše energetická zátěž je již značná,“ upozornil Schrek.
Opoziční zastupitel a kandidát na hejtmana Martin Kukla (ANO) má k větrné energetice skeptický postoj. „Jsem zastáncem jaderné energetiky a větrné elektrárny mě příliš neoslovují. Ale s ohledem na uhlíkovou neutralitu a investory se větrníků nevyhneme. Pokud s nimi lidé z okolí souhlasí a není to v rozporu s krajinou, nemám s nimi problém,“ vyjádřil se Kukla.
Zároveň upozornil, že bez dotací by se větrné elektrárny stavěly jen zřídka. „Kraj má limitované kompetence v této oblasti. Nebudu aktivně proti nim bojovat, ale také nebudu na čele jejich propagace,“ poznamenal.
Naopak první náměstkyně hejtmana Hana Hajnová (Piráti) větrnou energetiku podporuje. „Větrné elektrárny dávají smysl tam, kde nejsou v konfliktu s veřejnými zájmy. Po volbách bychom se měli podívat na legislativní změny a vyhodnotit pro Kraj Vysočina nejlepší strategii. Větrná energetika je jedním z perspektivních zdrojů energie,“ uvedla Hajnová.
Otázkou ideálního počtu nových větrných elektráren si není jistá. „V současnosti se jejich výkon pohybuje mezi 4 a 6 megawatty, takže můžeme hovořit o desítkách kusů na Vysočině. Konkrétní číslo by měl poskytnout spíše stát,“ uvádí Hajnová.
Zájem o rozšíření větrného parku projevují také některé obce, například Věžnice na Havlíčkobrodsku, kde již ČEZ provozuje dva dvoumegawattové větrníky. „Oslovují nás další subjekty a budeme s nimi vyjednávat podmínky případného rozšíření parku,“ sdělil starosta obce David Drahoš (zvolen za Hasiče Věžnice).
