V Jihlavské nemocnici zemřel pacient se záškrtem. Informaci potvrdila České televizi mluvčí jihlavské nemocnice Monika Zachrlová. Dvaaosmdesátiletý muž je prvním případem od roku 1969, kdy v České republice byla spojená příčina smrti s touto nemocí.
„U pacienta z Prahy, který ale bojoval s infekcí v jihlavské nemocnici, se s největší pravděpodobností jednalo o krční formu infekce způsobenou bakterií Corynebacterium diphtheriae. Pacient netrpěl žádným jiným závažným onemocněním, jednalo se o sportovce a aktivně žijícího seniora. Záškrt byl tedy pravděpodobně přímou příčinou úmrtí,“ uvedla zástupkyně vedoucího Oddělení epidemiologie infekčních nemocí SZÚ Kateřina Fabiánová.
Definitivní stanovení diagnózy záškrtu bude ale potvrzeno Národní referenční laboratoří Státního zdravotního ústavu na základě výsledků vyšetření vzorků od pacienta. „S ohledem na klinické příznaky nemoci, které byly u pacienta pro záškrt zcela typické a fatální, však předpokládáme, že skutečně šlo o případ difterie,“ uvedl SZÚ.
V Česku v posledních dvou letech přibylo případů záškrtu. Od roku 1995 do roku 2021 se u nás neobjevil ani jediný případ této smrtící nemoci. Pak ale lékaři popsali roku 2022 hned pět nemocných a o rok později přibylo podle Státního zdravotního ústavu sedm dalších. Od začátku roku 2024 do 6. března už záškrtem onemocnělo sedm pacientů. Jedním z důvodů, proč se nemoc znovu objevila, je podle vakcinologů snižující se proočkovanost, vyvanutí protilátek, ale také vyšší migrace obyvatel.
U nemocných z poslední doby to ale neplatilo – respektive se nepodařilo prokázat, že by existovala nějaká souvislost s vyšší migrací z Ruska a Ukrajiny, kterou ČR v minulých dvou letech zažila. „Infekce neměly souvislost s importem ani s migrací,“ uvedla vloni pro Českou televizi Jitka Částková ze SZÚ. Evropské středisko pro prevenci a kontrolu nemocí během léta 2022 konstatovalo, že většina případů byla v roce 2022 diagnostikována v zařízeních souvisejících s migranty (Německo, Švýcarsko). Nemá ale informace, že by od těchto případů docházelo k zavlečení infekce do běžné populace zemí Evropské unie.
Proč očkování nechrání dokonale?
Záškrt se nejčastěji projevuje jako těžká angina vedoucí k zúžení hrtanu i hltanu a k dušení. Mezi další příznaky patří slabost, bolest v krku, horečka, zvětšené krční mandle a dýchací obtíže. Bakteriální toxiny se mohou dostat do krevního oběhu a poškodit i srdce, ledviny a centrální nervový systém. Kvůli tomu je tato choroba značně smrtící.
V Česku se smrtnost pohybovala v době poslední epidemie, tedy za druhé světové války, mezi pěti až osmi procenty. V současné době se záškrt nejčastěji vyskytuje v chudých afrických zemích, tam má podle Světové zdravotnické organizace smrtnost mezi 5–10 procenty, přičemž u dětí mladších 5 let věku a u osob nad 40 let dosahuje až 20 procent.
Očkování proti záškrtu
Očkování dětí se provádí očkovací látkou proti záškrtu, tetanu, černému kašli, dětské obrně, žloutence typu B, onemocnění vyvolanému Haemophilus influenzae typu b u dětí (schéma 2+1):
Očkování dospělých proti záškrtu je vzhledem k vyvanutí imunity doporučeno Světovou zdravotnickou organizací (WHO) každých 10 let. Při cestách do zemí mimo Evropu a Severní Ameriku se doporučuje přeočkování, zvláště u starších cestovatelů, cest delších než jeden měsíc a při plánovaném užším kontaktu s místním obyvatelstvem (např. humanitární aktivity)
