Většina krajů v České republice plánuje v letošním roce zvýšit investice do škol, nemocnic a silnic. V součtu by se mělo jednat o více než 64 miliard korun. Na pozadí těchto plánů se však ospravedlňují diskuse o změně pravidel rozdělování daní mezi stát a samosprávy, které by mohly přinést krajským hejtmanům další prostředky. Středočeský kraj už uvažuje o podání ústavní stížnosti, pokud současný systém zůstane beze změny.
Některé kraje totiž cítí, že stávající rozdělování daní je nevyhovující a chybí jim peníze na důležité investice. Jeden z příkladů je Základní škola a Mateřská škola pro tělesně postižené v Liberci, která vznikla pro 23 žáků a nyní jich má 240. Škola je však přeplněná a musí proto žákům odmítat přijetí. Individuální výuka probíhá často na chodbách školy.
Naopak, v Zlínském kraji by měly investice oproti loňskému roku vzrůst o zhruba jednu a půl miliardy korun, zatímco v Jihomoravském kraji poklesnou. V hlavním městě Praze se naopak investice do dopravy zvýší o miliardu korun, například na stavbu metra D.
Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) nabídl krajským hejtmanům dvě varianty změny v rozpočtovém určení daní, které by mohly přinést krajům více prostředků. Hejtmané nyní navrhují šest miliard korun buď ve dvouletém, nebo tříletém horizontu. Předseda Asociace krajů a hejtman Jihočeského kraje Martin Kuba (ODS) uvedl, že poslední debaty s jednotlivými kraji probíhají, a že návrh by měl být předložen ke hlasování buď na konci února, nebo na začátku března.
Pokud budou změny schváleny, mohly by začít platit od roku 2025. Příjmy krajů v posledních letech soustavně rostou, hlavně díky výběru daní, rostou ale samozřejmě i výdaje. Konečná čísla za loňský rok by mělo ministerstvo financí zveřejnit příští týden.
Na jednu stranu je třeba brát v úvahu současné přebytky krajů, jak upozornila předsedkyně Poslanecké sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09). Na druhou stranu je podle Lukáše Vlčka (STAN) ze sněmovního rozpočtového výboru důležité vyrovnat rozdíly mezi kraji, které nebyly řešeny posledních dvacet let. Hnutí ANO jako nejsilnější opoziční strana souhlasí s narovnáním rozdílů a podle předsedkyně poslaneckého klubu Aleny Schillerové by změnu zástupci hnutí podpořili.
