Přes zimu bylo zaznamenáno vysoké množství srážek, ale kromě prosince byl sníh téměř neviditelný. Nyní se však nacházíme na opačné straně spektra. 'Březen byl srážkově průměrný a průtoky řek patří k těm nejnižším za poslední čtyři desetiletí,' uvádí hydrolog Tomáš Vlasák z českobudějovické pobočky Českého hydrometeorologického ústavu.
Podle něj situace ještě není trestuhodná, ale nižší stav vody v řekách souvisí zejména se skutečností, že veškerý sníh ve vrchních partiích hor odtál předčasně. 'Tentokrát řeky nenaplnily ani březnové srážky. V kombinaci s abnormálně vysokými teplotami, které nyní dosahují letních hodnot, začínáme pozorovat zvyšující se výpar vody z krajiny a na některých místech dokonce zaznamenáváme začínající sucho. Voda se z krajiny jednoduše ztrácí rychleji, než je obvyklé na začátku jara,' doplňuje Vlasák.
Rychle rostoucí vegetace může v nadcházejících týdnech vážně ovlivnit situaci týkající se sucha, pokud nezačne pršet intenzivněji. 'Letos stromy a rostliny začínají odebírat vodu asi o měsíc dříve, než je obvyklé. Výsledkem je, že se z horní vrstvy půdy odpařuje mnohem více vody, zejména v kombinaci s větrem, který tento proces ještě zvyšuje,' popisuje Vlasák.
'Všechno je urychlené až o měsíc a na některých městech již kvete řepka. Zemědělci často ani nestačili ošetřit porosty před jejich kvetením, což je pak kvůli opeřování včelami nemožné,' dodává Hana Ščastná, vedoucí jihočeské agrární komory. Počasí způsobuje první jarní komplikace především zemědělcům, kteří oseli svá pole již na podzim. Deficit vláhy nejvíc postihuje lehké a propustné půdy.
Na druhé straně, rybáři uvítali teplé jaro s otevřenou náručí. 'Ryby jsou v pažbě, plankton roste a celý rybníční ekosystém začíná fungovat. Karpři potřebují teploty okolo deseti až dvanácti stupňů, aby začali přijímat potravu,' objasňuje Vladimír Kaiser, jednatel Rybářství Hluboká. Zásoby podzemní vody jsou taktéž poměrně dobré, což je důsledek značného množství sněhu v prosinci a stále prohřáté půdy, která umožnila vsakování vody.
Vlasák z Českého hydrometeorologického ústavu však varuje, že pokud brzy nezačne pršet intenzivněji, může i zde dojít k nedostatku vody. 'Většina vody z krajiny odtékala během zimy postupně do řek. V jednu chvíli byla v krajine tolik vláhy, že se půda nasátila maximálně a voda se neměla kam vsakovat,' dodává Vlasák. O situaci v hlubších vrtech se v případě takových výkyvů počasí nemění dramaticky. 'Je to otázka tří až čtyř let, jedna zima tento problém neřeší,' vysvětluje.
