Starý mlýn u Bítova
Tam byl znám jako Lojza Budík, jak si sám říkal. Za druhé světové války byl vedle Imricha Plekance druhým nejznámějším malířem v Třebíči.
Budík byl malířem sluncem prozářených krajin. Už jako dítě rád maloval na břidlicové tabulce krajiny a zvířata. Udivoval tím i svého učitele na obecné škole v Bučovicích.
Po měšťance ve Slavkově absolvoval gymnázium a začal studovat AVU v Praze. Kvůli úmrtí otce však školu nedokončil. Hodně cestoval. Navštívil Portugalsko, Španělsko, Itálii, Francii, Rusko, Alžírsko, Tunisko.
Alois Budík při malbě v plenéru
Ale bytostně zakotvil v Podyjí, u Bítova, v tehdy ještě přehradou nedotčené krajině, v panenském údolí Želetavky plném mlýnů a romantických zákoutí. Miloval zdejší krajinu ve všech ročních obdobích, ale nejvíce si oblíbil barevné podzimy. Maloval většinou olejem, ale občas vytvořil i skvělý akvarel. Při svých toulkách se seznámil s Romanem Havelkou, který se stal jeho učitelem, a s hrotovickým malířem F. B. Zvěřinou. Sám Alfons Mucha oceňoval Budíkovo dílo a hodlal jeho tvorbu představit v Paříži.
V Pojihlaví
V roce 1921 byl pozván znojemskou městskou radou do Znojma a stal se zde zakládajícím členem Sdružení jihomoravských výtvarných umělců (SVUJM). Zde našel příznivé podmínky pro svou tvorbu. Přispívalo k tomu klidné rodinné prostředí, duševní pohoda, sympatie veřejnosti i značný zájem o jeho obrazy.
V roce 1938 však vzhledem k situaci v pohraničí musel Alois Budík Znojmo opustit. Přestěhoval se do
Třebíče a i zde našel nové přátele a obdivovatele svého díla. I tady ho zaujalo okolí města a na svých plátnech zachytil malebnou krajinu Pojihlaví a Pooslaví.
Vedle malování se věnoval Alois Budík také ochotnickému divadlu a hudbě. V závěru života ho trápila nervová choroba, slábl mu zrak, trápilo ho nepřiznání členství ve Sdružení výtvarných umělců, čímž ztratil důvěru ve své umělecké i lidské poslání. Dostavily se deprese, které posléze vyústily 4. prosince 1945 v jeho dobrovolný odchod ze života.
Autor: Pavel Kryštof Novák
Fotogalerie
Komentáře
Sdílet článek
