Na výrobě faksimile obou středověkých památek se finančně podílelo statutární město Jihlava a Moravský zemský archiv v Brně.
Výstava byla ve stejný den doplněna odbornými přednáškami docenta Roberta Antonína, proděkana pro vědu a výzkum Filozofické fakulty Ostravské univerzity Podivuhodný svět Zbraslavské kroniky, a Milady Studničkové z Ústavu dějin umění Akademie věd ČR v Praze pod názvem Výzdoba právní knihy města Jihlavy Jana z Gelnhausenu - vizuální reprezentace městských elit a zdrojů jihlavského městského práva.
Zbraslavská kronika je naše největší kronika z doby předhusitské, časově zahrnující období od smrti Přemysla Otakara II. v roce 1278 do vlády prvních Lucemburků do roku 1338. Autory kroniky jsou opati Zbraslavského kláštera Ota a Petr Žitavský. Klášter pro cisterciácký řád zde založil Václav II. v roce 1292, přešli sem mniši z kláštera ze Sedlce u Kutné Hory, kde v poslední čtvrtině 14. století vznikl i rukopis kroniky. V době husitských válek byl spolu s ostatními cennostmi z kláštera uložen v Jihlavě. Zde zůstal zapomenutý až do 2. poloviny 18. století, kdy jej objevil historik Jan Petr Cerroni. A právě jihlavský, latinsky psaný exemplář, je jedin&y acute;m rukopisem, který se zachoval úplný.
Spolu se Zbraslavskou kronikou byl v krajském městě vystaven i Gelnhausenův kodex, jehož autorem je někdejší městský notář a významný středověký právník, Jan Z Gelnhausenu. Působil v řadě královských měst - jako písař v Kutné Hoře, v kanceláři Karla IV., ve službách olomouckého biskupa. Za svého působení v Jihlavě upravil starší právní sbírku ze 14. století, práci městských notářů Jana z Humpolce a Mikuláše z Chotěbuze. Kodex obsahuje přepis městských privilegií z let 1269-1392, které Jihlava obdržela od českých králů a moravských markrabat.
