Výstava představí výběr tvorby českého výtvarníka Oldřicha Jelínka (nar. 26. 2. 1930 v Košicích), nadaného talentem výtvarné zkratky, karikaturním viděním a nevyčerpatelným humorem. „Už od studií mu byl nejbližší kreslený vtip, komiks, ilustrace i užitá grafika. Po studiích na Vysoké uměleckoprůmyslové škole v Praze (1949-1952) pokračoval na pražské Akademii výtvarných umění v ateliéru prof. Pelce, kterou absolvoval roku 1955. Jeho blízkým přítelem a spřízněným talentem byl Adolf Born, s nímž řadu let vytvářel doslova „tvůrčí duo“. Jejich karikatury, ilustrace a komiksy se brzy staly vyhledávané a byly důvodem bohaté spolupráce s knižními vydavatelstvími a časopisy (ABC, Dikobraz, Plamen, Pionýr, Sluníčko, Čtyřlístek, Svět motorů, VTM, 100 + 1 atd.). Za svou tvorbu, převážně grafickou a ilustrační, získal celou řadu cen na mezinárodních knižních festivalech a výrazně se uplatnil i v animovaném filmu.
Břitká satira vedla po roce 1968 k jeho bojkotu oficiálními komunistickými kruhy i přes nesporné mezinárodní úspěchy a ocenění (výstavy ve všech kontinentech, prestižní ocenění za Nejkrásnější knihu roku 1975 v Bologni - ilustrace k Pacovského knize Vzduchoplavci, aj.). Soupis Jelínkových výstav do roku 1980 je úctyhodný a potom následuje „velké ticho“.
Stejně jako Kamil Lhoták byl i Oldřich Jelínek okouzlen světem balónů, letadel, „veteránů“ a svůj hold Františku Tichému zase vzdal v řadě obrazů inspirovaných světem cirkusu. Do roku 1980 se jako ilustrátor podílel na více než sto knižních titulech, jeho volné grafiky mají své neopakovatelné kouzlo a Jelínek v nich zároveň ukazuje, jak mistrně umí pracovat s různými grafickými technikami. Jeho neopakovatelný styl a smysl pro břitkou ironii vynikají především ve společenských námětech, nezapře ani okouzlení světem moderní techniky - vzducholoděmi a balóny, automobily i letadly.
V roce 1981 před normalizačním tlakem emigroval do Spolkové republiky Německo, kde žije dodnes. Tehdejšímu režimu se podařilo ovlivnit některé vydavatele v SRN, aby nevydávali jeho díla. V té době totiž řada československých malířů oficiálně pracovala pro některá německá nakladatelství a režim by mohl tuto spolupráci ukončit i za cenu ztráty valutových příjmů pro náš stát. Naštěstí časopis Computer Woche na podobné tlaky nereflektoval a s Oldřichem Jelínkem spolupracuje prakticky dodnes. Přesto po své emigraci prožil Oldřich Jelínek nesnadné doby, kdy kromě několika nejbližších přátel o něm neměl nikdo zprávy a pomalu se za ním „zavřely vody“. Teprve v roce 1998 mu jeho přátelé uspořádali po více než 20 letech znovu výstavu v Čechách.
Jelínkova tvorba se v novém prostředí a v nových poměrech pomalu proměnila - námětově víc než stylově. Stále je pro ni typický styl kresby i malby, charakteristický smysl pro humor, jemnou ironii až karikaturní nadsázku, ale náměty si více všímají mezinárodní kulturní scény hudební a taneční. Grafika se pro svou náročnost vytrácí, ale stohy kreseb a obrazů bohatě suplují grafickou tvorbu,“ přiblížila výstavu Hana Nováková, ředitelka Galerie výtvarného umění v Havlíčkově Brodě.
Oldřich Jelínek v posledních letech pravidelně dojíždí do České republiky a rozhodl se část svého díla uloženého v mnichovském ateliéru, darovat do sbírek Galerie výtvarného umění v Havlíčkově Brodě. Nejen z těchto darovaných kreseb, grafik a obrazů jsme připravili reprezentativní výstavu, kterou chceme veřejnosti představit tuto výraznou výtvarnou osobnost a rehabilitovat Jelínkovu tvorbu, která nás před jeho odchodem do exilu provázela od konce 50. let minulého století doslova na každém kroku spolu s dílem jeho spolužáka, kamaráda a kolegy Adolfa Borna.
„K výstavě jsme vydali i katalog, který představí výběr z Jelínkovy malířské, grafické a kresebné tvorby od šedesátých let minulého století do roku 2016,“ dodala Hana Nováková.
