Snad jen jeho v básně přetavené vyznání lásky ke květinám, stromům a houbám, Moji přátelé, si našlo cestu k vnímavému čtenáři. Je to ostatně nejvydávanější sbírka Jakuba Demla.
Jakub Deml, zdroj: www.cojeco.cz
Rodák z
Tasova u Velkého Meziříčí (1878), kam se po studiích teologie a vystřídání několika kněžských působišť opět vrátil a žil zde až do své smrti. V díle na něho mocně zapůsobila osobnost Otokara Březiny, jehož sbírka Tajemné dálky se mu dostala do rukou už na třebíčském gymnáziu. S Březinou se pak osobně setkává a ten ho seznamuje se sochařem Františkem Bílkem. V Babicích u Moravských Budějovic Deml poznává vydavatele a překladatele Josefa Floriana ze Staré Říše a stává se na čas jeho spolupracovníkem.
Dílo Jakuba Demla je mimořádně rozsáhlé. Připomeňme alespoň 26 svazků
Šlépějí,
Miriam,
Hrad smrti,
Mohylu, Ptačí budky,
Jugo,
Pozdrav Tasova,
Zapomenuté světlo… Do knih autor vepsal svým čtenářům snad stovky dedikací. Jedná se dnes o vzácné tisky, neboť Deml dbal při jejich vydávání i na odpovídající stránku grafickou a výtvarnou. Většinou jsou ilustrovány předními malíři a grafiky své doby, jako byli Josef Váchal, František Bílek, Otto Stritzko, Vojmír Vokolek či Jan Konůpek. Celoživotní pozornost Demlovu dílu věnoval Vladimír Binar, o čemž svědčí kniha Čin a slovo, vydaná v loňském roce.
Jakub Deml zemřel
10. února v Třebíči, pochován je nedaleko kostela v Tasově.
Úvodní foto: www.rozhlas.cz
Autor: Pavel Kryštof Novák
Komentáře
Sdílet článek
