Jeho knihy tak právem dostávají jedno ocenění za druhým. I nakladatelství Historický ústav jej tak celkem logicky vyslalo jako svou hlavní hvězdu na Podzimní veletrh v Havlíčkově Brodě, kde stejně jako na poli spisovatelském rozhodně nezklamal.
„Každý národ má generaci katů. Jedinců, kteří dokáží za různých okolností bez mrknutí oka vraždit. U mužů mezi dvaceti a třiceti lety tyto sklony nejsou neobvyklé. I dnes to je de facto pravidlem.“ Z těchto slov Vojtěcha Kyncla, autora publikace Bez výčitek, mrazí. Navíc při symbolickém pohledu na muže, který má v sále havlíčkobrodského kulturního domu Ostrov i svou manželku s malými dětmi.
Právě publikace sice mladého, avšak už renomovaného historika poskytla na fungování nacistické popravčí mašinérie v Čechách nový pohled. V knize nezmiňuje pouze počty usmrcených a popravených, zaměřuje se na chování mužů, kteří bez mrknutí oka dokázali zabít těhotnou ženu. „Dříve jsem si toto téma tak osobně nebral, ale poté, co jsem se stal otcem, působí na mě čtení o vraždách úplně jinak,“ přiznává autor.
Kniha vydaná v roce 2012 má v sobě jedinečnost skrytou v originalitě. Právě Kyncl totiž ukázal neobvyklý pohled na pohnutky vraždících monster, a to v kontextu sociologie a psychologie. „Jejich fascinace byla neuvěřitelná. Někteří jako své důvody uváděli prostě jen chuť po zabíjení. Chtěli si vyzkoušet, jaké je to popravovat, vraždit,“ přidává další detaily. Pro své ojedinělé popsaní smutného období českých dějin se stal autor laureátem Ceny Josefa Pekaře, nejprestižnějšího tuzemského ocenění pro mladé historiky.
„Vraždící jedinci nebyli zpravidla psychopati, ba naopak obvykle se dají považovat za normální, obyčejné lidi. K ohavným činům je donutil tlak společnosti,“ odhaluje z prvního pohledu zastřené skutečnosti dobového stavu morálky. Kniha kromě obecné roviny poskytuje i jednotlivé pohledy na tuzemské příběhy obětí i místa, kde smutné popravy probíhaly. „Lítost vrahů? V naprostém minimu případů! Pokud budu parafrázovat jednoho z členů popravčí čety, tak oni ani nesměli mít takové pocity. Nedostali rozkaz mít výčitky...“ odtajnil původ názvu své publikace.
Kromě analýzy pohnutek vraždící mašinérie zkoumal podrobně i stíhání válečných zločinců, kde autor využil své možnosti přístupu do německých archivů. Na dění po atentátu na zastupujícího říšského protektora se tak dívá i neobvykle z pohledu zvenku, z centra samotné třetí říše.
I přes relativní starší datum vydání zmíněné publikace se na havlíčkobrodském knižním veletrhu setkal Kyncl se zájmem návštěvníků. I druhá představená publikace z nakladatelství Historického ústavu Akademie věd Traumata války zaobírající se fungováním vyhlazovacích metod nacistů totiž přináší dnešním čtenářům paralely s dneškem. „Vypořádání se s historií je velice abstraktní pojem, v Čechách jsme k tomuto stavu ještě nedošli,“ tvrdí autor.
„Důvod je nabíledni. Pokud existují ve společnosti extremistické tendence a slovo solidarita je prázdná fráze, je celkem logickým důsledkem oblíbenost kapel typu Ortel nebo jedinci, které dobře zobrazil Vít Klusák v novém dokumentu Svět podle Daliborka,“ spojil svou tematiku s aktuálním naladěním společnosti. Kyncl ve své badatelské práci neustává, v nejbližších letech plánuje vydání ucelené publikace o stíhání a potrestání válečných zločinců.
Autor: Johan Čáp, absolvent Letní žurnalistické školy Karla Havlíčka Borovského 2017
