Válka se sice v květnu 1945 rychle chýlila ke konci, běsnící Němci ale nepřestávali vraždit. Oběťmi jejich msty se stala i celá řada odbojářů v okolí Ledče nad Sázavou, která se osvobození dočkala až 9. května.
Následovala euforie, oslavy, shromáždění i slavnostní budování památníků a pomníků. Odhalení jednoho z nich se uskutečnilo i 2. září 1945 v místě nazvaném Kobylí důl, které se nachází asi deset kilometrů jižně od Ledče nad Sázavou a které v sedmdesátých letech zatopila voda nádrže Želivka.
V Kobylím dole se onoho dne shromáždily davy lidí. Podle některých pramenů jich mohlo být až deset tisíc. Slavnost dlouho probíhala podle plánu. Náhle se ale vše změnilo. Velitel partyzánské stráže totiž dal pokyn k čestné salvě. Následně váleční hrdinové vzdali střelbou ostrými náboji svým zabitým druhům čest podruhé. A pak potřetí…
Po třetí sérii výstřelů ale dav oslepil prudký záblesk, následně k zemi padlo elektrické vedení, které střelci ostrými náboji přeťali. Dráty přímo zasáhly minimálně osm lidí. Sedm z nich zemřelo na místě, osmý po pár dnech zoufalého boje o život v nemocnici. Další osoby utrpěly popáleniny nebo jiná zranění. Ostatní příchozí začali panikařit a rozprchli se do okolních lesů. Mysleli si, že se mstí nacisté.
Střílející partyzáni se v následujících dnech stali terčem odsudků lidí z širého okolí. Oficiální místa ale o incidentu mlčela. Vyšetřování tragédie v Kobylím dole sice proběhlo, v tichosti dokonce začal i soudní proces s velitelem čestné stráže. Jeho výsledek ale v archivech dopátrat nelze. Je tak pravděpodobné, že úřady incident po krátkém šetření zkrátka zametly pod koberec.
Autor: Jiří Svatoš
