„Lubomír Typlt (1975) prošel školami význačných osobností české a německé výtvarné scény. Významně jej ovlivnila generace německých nových expresionistů. Svoje studia zahájil na VŠUP (1993, dnes UMPRUM) v ateliéru Jiřího Šalamouna, pokračoval na FaVU do školy Jiřího Načeradského (1997). Na düsseldorfskou akademii byl přijat Markusem Lüpertzem (1998). Prošel školou konceptualisty Gerharda Merze (2000—2001), studium zakončil v ateliéru A. R. Pencka (2002-2005). Po absolutoriu düsseldorfské akademie pracoval dva roky v Německu, paralelně vystavoval v České republice. Rozhodl se pro nekompromisní umělecké sdělení. Ve stejném duchu se nese jeho život: jako jeden z mála maluje výhradně „na volné noze“.
V autorově výrazové škále souběžně existuje prudká expresivní malba i rovina geometrické abstrakce. Lubomír Typlt staví své obrazy na jasných základech anatomie a perspektivy. I při nutkavé touze experimentovat s malířskou technikou ctí technologii barev a studiem postupů starých mistrů pro sebe objevuje další možnosti. Z dějin umění čerpá náměty i inspiraci. Technikou podmaleb, dynamičností námětů i prací se světlem navazuje na barokní malbu. Typlt obdivoval dílo Lovise Corintha do té míry, že o něm v roce 1997 publikoval životopisnou studii v časopise Host. Vedle vlivu učitelů můžeme najít v obrazech Lubomíra Typlta transformované motivy Leonarda da Vinci, odkazy k ranému Picassovi nebo bohatě rozvinuté motivy Velkého skla Marcela Duchampa. Styčné body Typltových objektů a instalací lze najít například u francouzsko-amerického umělce Armana. Názvy obrazů nás někdy překvapivě zavádějí do oblasti strojírenství, energetiky a jaderné fyziky. V případě Jedlíků kukuřice nelze přehlédnout hravou reminiscenci na název díla Vincenta van Gogha,“ uvedla kurátorka Ilona Staňková.
