SERIÁL: Hledáme předky na Vysočině - Archivy v České republice. Rody v Klučově

Pátrání po předcích nás dříve nebo později zavede do archivu, kde jsou uloženy „mrtvé“ matriky, tedy ty matriky, u nichž již uplynula ukládací doba.

Pátrání po předcích nás dříve nebo později zavede do archivu, kde jsou uloženy „mrtvé“ matriky, tedy ty matriky, u nichž již uplynula ukládací doba. Ta je stanovena na 100 let u matrik narozených a na 75 let u matrik oddaných a zemřelých. Pokud je tedy nejmladší záznam v matrice zapsaný starší 75 nebo 100 let, může být matrika přesunuta z obecního nebo městského úřadu do archivu.
Archivů, které v ČR schraňují matriční knihy, je deset – sedm oblastních nebo zemských, jeden městský a dva v podstatě speciální. Speciálními archivy jsou Národní archiv, kde jsou uloženy židovské matriky, a vojenský archiv, kde jsou uloženy vojenské matriky. Ve zbývajících osmi archivech jsou matriky z „běžné“ produkce českých farních a místních úřadů.

Jedná se o následující archivy:
? Státní oblastní archiv v Praze pro oblast středních Čech
? Státní oblastní archiv v Třeboni pro jižní Čechy a okres Pelhřimov
? Státní oblastní archiv v Plzni pro Plzeňský a Karlovarský kraj
? Státní oblastní archiv v Litoměřicích pro Ústecký a Liberecký kraj
? Státní oblastní archiv v Zámrsku pro Pardubický a Královéhradecký kraj a okres Havlíčkův Brod
? Moravský zemský archiv v Brně pro Jihomoravský a Zlínský kraj a okresy Jihlava, Třebíč a Žďár nad Sázavou
? Zemský archiv v Opavě pro Moravskoslezský a Olomoucký kraj a okres Vsetín
? Archiv hlavního města Prahy pro pražské matriky

Kromě matrik je v těchto archivech uložena řada dalších materiálů úřední provenience. Najdeme zde fondy (sbírky dokumentů) jednotlivých panství, na která byly české země v minulosti rozděleny, materiály především státní povahy a tak dále.
Mimo oblastní archivy existují i okresní archivy, kde jsou rovněž uloženy materiály pro genealogy zajímavé – sčítání lidu, školní záznamy, fondy farních nebo městských úřadů a další zdroje. Těmi se v budoucnu budeme také zabývat, jedná se ale až o budoucnost vzdálenější.

Příště si povíme, jak v archivech fungují badatelny a proč dnes už do archivu často nemusíme.

Rody v Klučově

Podobně jako řada obcí v okolí, i Klučov nejspíše vznikl v době velké kolonizace v průběhu 12. a 13. století.
Naznačuje to i název obce, vycházející ze slova klučit, tedy kácet les a dobývat pařezy ze země. Nejstarší písemná zmínka o něm pochází z roku 1348, kdy jsou zmiňováni místní zemani. Obyvatelé Klučova chodili v polovině 17. století do kostela v Krhově, po roce 1674 patřili k farnosti v Myslibořicích a konečně od roku 1785 k farnímu kostelu v Lipníku.
V krhovské nejstarší matrice najdeme z Klučova příjmí Nedělka, Pekárek, Řezník, Šumpela, Votava a bez příjmí otec Matěj. V nejstarší matrice farnosti Myslibořice jsou to pak příjmí Čeloud, Koroptev alias Myslivec, Michálek, Němča, Šumpela, Tesař a Votava.
V letech 1730 až 1735 se pak opakuje pouze příjmí Votava (Otava). Zaznamenáme ale i jména nová, a to Antoš, Běhounek, Franěk, Kopeček, Mikunda, Pekáček, Šebesta, Šuhaj, Urban (také zapisován jako Hurban), Tretera, Vítek, Vlček a Žáček.
Nejstarší matrika farnosti Lipník začíná rokem 1785. V tomto roce a několika letech následujících najdeme v Klučově příjmení Antoš, Duder, Kholbe, Krajíc, Krška, Lechner, Nevrzal, Procházka, Ramach, Řeřucha, Sobotka, Stáňa, Šichtanc, Šuhaj, Švehla, Urban, Vašíček, Vítek, Vondráček, Votava a Vrbka.
V letech 1845 až 1850 jsou pak ve vsi z předchozích příjmení zachycena jména Antoš, Krška, Nevrzal, Procházka, Sobotka, Švehla, Tretera, Urban, Vítek, Votava, Vrbka. Nově se pak vyskytují příjmení Beneš, Dvořák, Eugl, Foltýn, Havel, Hlouch, Houdek, Hoch, Kopečný, Králík, Krejčí, Parall, Pavlík, Roubec, Rybníček, Samek, Sedlák, Topil, Veselý.
Osmdesátá léta 19. století jsou posledním desetiletím, které se pokryto matrikou narozených uloženou v Moravském zemském archivu v Brně. V této matrice najdeme v Klučově příjmení Beneš, Cejpek, Číhal, Dobrovolný, Doležal, Dvořák, Fryauf, Hájek, Hoch, Houdek, Chudoba, Kalivoda, Kovář, Králík, Kroupa, Machát, Mazanec, Navrátil, Nováček, Pavlík, Pomahač, Punčochář, Robotka, Sedlák, Skoumal, Sobotka, Solař, Šumpela, Tretera, Tůza, Urban, Vávra, Vejmělka, Veselý, Voda, Vorlíček a Votava. Tučně vyznačená příjmení najdeme ve vsi dodnes.