„Politik skoro nepřetržitě cestuje. I tuto předmluvu píšu v letadle při cestě na summit Evropské unie se zeměmi Latinské Ameriky, který se v druhé polovině května 2010 koná v Madridu,“ uvádí Václav Klaus v předmluvě své knihy Zápisky z cest. A je to pouze začátek dlouhého výčtu míst, která má prezident v popisu práce navštívit a která už za sedm let v úřadě navštívit stihnul.
„Těch cest je obrovské množství a opravdu říkám, že je potřeba si psát zápisky, aby si je člověk trochu zapamatoval a uměl je oddělit,“ dodává Klaus.
„Myšlenka písemného zachycení dojmů z cest vznikla z mé vlastní frustrace, že o cestách prezidenta (dříve premiéra či předsedy sněmovny) skoro nikdo nic podstatného nenapíše, ač s námi skupina novinářů vždy jede. A když napíše, tak mám často pocit, že jsme byli na poněkud jiných cestách nebo že podstata byla v něčem úplně jiném,“ uvádí se dále v předmluvě knihy.
Ta není nijak výrazně systematická. Jde spíš o náhodné postřehy, podněty, zajímavosti, které upoutaly prezidentovu pozornost na jeho téměř třech desítkách služebních cest. Všechny tyto cesty ale nebyly ani zdaleka stejné a některé v hlavě zanechaly hlubokou stopu i bez zápisků.
„Člověka opravdu zaujme cesta na nějké velmi zvláštní místo. V loňském roce byla takovou velkou cestou např. cesta do Peru a Brazílie. To byla skutečná mimořádnost,“ popisuje prezident své zážitky z nejnovějších cest.
Václav Klaus, prezident ČR
Kraj Vysočina pak může být právem hrdý, že mezi všemi zmíněnými a jistě nezapomenutelnými místy si prezident našel letos značné množství času i na návštěvu tohoto regionu.
„Já jsem na Vysočině letos asi počtvrté a dokonce pan hejtman mi včera říkal, že si všiml, že ze všech krajů České republiky jsem byl letos nejvícekrát na Vysočině. Vysočina je krásná, a jak jsme vyjeli směrem k Havlíčkovu Brodu, hned jsem se zaradoval,“ uzavřel Václav Klaus.
Foto: Martina Ježková
Autor: Anna Chudobová