Iniciativa Život kostelům vznikla na začátku roku 2015. „Řadu prací řešíme sami nebo s pomocí rodiny, přátel a známých. Brigády zabraly nespočet hodin, významnou pomocí jsou pro nás peníze od Nadace Via z grantové podpory Města z jiného těsta, kterou jsme získali loni na podzim. Společně s dary od farníků, přispěním farnosti a s výtěžkem z koncertů jsme do údržby kostela Svaté Kateřiny mohli investovat přes devadesát dva tisíc korun. Není to převratná suma, ale na aktivitu dvou lidí to jde, ne?“ usmívá se zástupce projektu Vít Vodrážka.
Přes veškeré problémy iniciátoři věří ve světlou budoucnost obou objektů a hledají jejich další využití v civilním životě. „Dokladem je velký zájem veřejnosti třeba během celostátního projektu Noc kostelů či Dnů evropského dědictví, kdy se i pozapomenuté kostelíčky znovu naplní lidmi,“ optimisticky dodává Vít Vodrážka.
Farníků je méně, pro některé kostely není liturgické využití
Menší z obou božích chrámů, kostel Svaté Kateřiny se krčí v místě, kde most spojuje starou a novou část města na příjemné stezce podél řeky Sázavy.
Spolu s kostelem stál ve 14. století za městskými hradbami špitál. V průběhu staletí zasáhlo oba objekty několik ran osudu, husité, povodně i požáry. Špitál se svého znovuzrození nedočkal, kostel byl obnoven v první polovině 18. století, v dramatických 50. letech se farní správa rozhodla pro důkladnější obnovu interiéru a krovu. V současné době je nejpalčivějším problémem špatný stav střechy a havarijní stav krovů. Vysokou vlhkost zdiva dokládají skvrny na stěnách, na zašlou slávu božího svatostánku shlíží z barokního oltáře sama Svatá Kateřina.
Barokní chrám Nejsvětější Trojice je mladšího data, založil jej děkan Jan Křtitel Seidl v první polovině 18. století. Kostel se nachází v klidné části města u parku Budoucnost, na místě takzvané zázračné studánky. Přestože je kulturní památkou České republiky, najdeme jeho hlavní klenbu ve špatném stavu. I tento chrám netrpělivě očekává lepší zítřky.
| Kostely v Havlíčkově Brodě |
|
Ve správě církve
Nanebevzetí Panny Marie
Svatého Vojtěcha
Nejsvětější Trojice s kaplí Svatého Kříže
Kostel Svaté Kateřiny
| Ve správě státu
Klášterní kostel Svaté Rodiny
|
„Římskokatolická farnost v Brodě má ve správě dohromady čtyři kostely a kapli Svatého Kříže. Praktikujících farníků je zhruba pět set, daleko méně než na začátku 18. století za děkana Seidla. Stejně tak se liší věková a sociální struktura farníků,“ upřesňuje Vít Vodrážka.
Pro současné liturgické využití stačí brodské farnosti kostel Nanebevzetí Panny Marie a kostel Svatého Vojtěcha. Peníze věřících jdou primárně do těchto památek. Problematická je také otázka církevních restitucí, výnosy z nich jdou především na životaschopné projekty, které mají záruku rozvoje a návratnosti, investovat do oprav nevyužitých nemovitostí podle Vodrážky nemá moc smysl.
„Od počátku naší aktivity upozorňujeme, že se stejným problémem se setkává řada větších obcí, kde se nachází dva a více kostelů. Často je jeden z nich užíván ke kulturním účelům, což je i případ našeho města, kde tuto funkci plní kostel Svaté Rodiny, který byl pod stát převeden v rámci josefínských reforem, patřil konventu augustiniánů, dnes je využíván pro koncerty a přednášky. S dalšími kostely si pak farnosti a obce neví moc rady,“ vysvětluje Vít Vodrážka. Podle něj to ale není úplně jejich vina. Alternativní využití kostela je v českých zeměpisných šířkách stále kontroverzním tématem, jak ze strany památkové péče, tak ze strany veřejnosti. Přitom do budoucna jiná cesta není. Se snižováním přílivu dotací to české kostely pociťovat stále více.
Iniciátoři projektu vidí další budoucnost kostelů optimisticky
Možností dalšího využití kostelů je nepřeberně, přesto je potřeba projekty vybírat s rozvahou, bar nebo diskotéka by v původním kostele neprošly. „Tak to vnímají věřící i nevěřící. Inspiraci můžeme hledat u německá biskupské konference, která má přesně pro tyto případy už několik let vypracovaný podrobný manuál, jak naložit s nevyužitým kostelem. Též například v holandském Brielle, partnerském městě Havlíčkova Brodu, slouží bývalý jakobínský kostel jako sídlo ambulancí čtyř lékařů,“ doplňuje Vít Vodrážka.
Kritéria pro další využití kostelů
Změny liturgického užívání
- Církev kostel dále využívá, nabízí ho také dalším křesťanským církvím nebo společenstvím pro další liturgické, nebo kulturní využití
- Kostel využijí katolické menšiny pro bohoslužby v jejich jazyce, jako místo truchlení nebo pohřbu
- Liturgické využití je omezeno na část prostoru kostela, zbylý prostor slouží farním účelům či ostatním křesťanským církvím a církevním společenstvím, pro kulturní či komerční účely
Ukončení liturgického užívání
- Pronájem obsahuje doporučení, nové využití by nemělo odporovat charakteru budovy
- Prodej kostela provází zvláštní pravidla o využití novým vlastníkem. Kostel nemohou využívat nekřesťanská náboženství - např. islám, buddhismus, sekty
- Stržení kostela - uvolněný pozemek může být použit jako veřejný prostor, kupci je doporučeno umístit pamětní desku v upomínku na bývalý kostel
* dle sekretariátu německé biskupské konference (září 2003)
|
Autorka textu a fotografií: Karolína Košařová
Fotogalerie
Komentáře
Sdílet článek
