Na Podzimním knižním veletrhu předčítal ze své nové sbírky povídek Michal Viewegh. Seznámil publikum se dvěma povídkami, se satirou na maloměsto Městečko spisovatelů a milostným příběhem PES a málo zlej pán.
Na Podzimním knižním veletrhu představil svou novou knihu Dvojitý agent Olin Jurman, bývalý spolupracovník Zpravodajské správy Československé republiky. „Jsou to teprve dva roky, co jsem mohl skutečnou náplň své práce odhalit i rodině,“ přiznává autor.
Během pátečního odpoledne poctil Podzimní knižní veletrh svou návštěvou básník, spisovatel a dokumentarista Miloš Doležal, který podebatoval s veřejností o tématech svých knih. Doležal zasvětil posledních téměř dvacet let objasňování okolností umučení číhošťského pátera Josefa Toufara.
Jedním z hostů Podzimního knižního veletrhu byl také fotograf a divadelník Miloš Dvořák. Ten v Havlíčkově Brodě představil čtenářům druhý díl své knihy Malý průvodce po hrobech velkých, ve které putuje po českých hrobech slavných osobností. „Vznik dalšího dílu byl vlastně přirozený, v naší zemi je stále spousta zapomenutých umělců a bohužel i těch, kteří umírají,“ řekl Dvořák v rozhovoru pro REGIONVYSOČINA.CZ.
Ve středu 19. října se v Městské knihovně Pelhřimov uskuteční přednáška Sám oceánem. Jeden z nejlepších českých jachtařů Tomáš Kůdela bude vyprávět o své letošní plavbě přes Atlantik a zpět do Evropy. Začátek je v 17.00.
Na Podzimním knižním veletrhu spisovatelka a novinářka Marcela Kohoutová představila svou novou knihu Egyptské pohádky a bajky, která vyšla teprve ve čtvrtek. Jedná se o její pátou knihu celkem a třetí knihu pohádek.
1
Na Podzimní knižní veletrh přijela laureátka Ceny Jiřího Ortena Sára Vybíralová. Ta společně s výkonnou tajemnicí Svazu českých knihkupců a nakladatelů Marcelou Turečkovou četla povídku ze své knihy s názvem Spoušť.
Současná migrační krize a politika vůdčích osobností Evropské unie. To byla hlavní témata přednášky bývalého prezidenta Václava Klause, který na Podzimním knižním veletrhu představil svou knihu Stěhování národů.
Jednání o nové koalici, den první: sociální demokrati se potkali se zástupci všech stran, které se dostaly do krajského zastupitelstva. Klíčová byla až poslední schůzka. Na té se socialisté dohodli, že budou kraji vládnout s hnutím ANO. Třetího do party hledají.
Skvěle vstoupili brodští softbalisté do finálové série extraligy. Favorizované pražské Spectrum zdolali v sobotu 7:3, v neděli pak před domácím publikem 6:0 a za týden můžou slavit historický titul.
Vítězná ČSSD sice jednání o budoucí vysočinské koalici zahájí až zítra, už těsně po volbách se ale začaly rýsovat možné koalice. Možností je několik, je ale pravděpodobné, že hejtmanem i dál bude Jiří Běhounek (ČSSD).
Zkouškové období jsem v červnu zvládl nad očekávání dobře, pak jsem celé prázdniny (prací) poctivě zaceloval díry na svém finančním kontě a dva týdny před startem nového akademického roku jsem se měl vydat na prázdniny do Velké Británie. Zaplatil jsem skoro týdenní pobyt v Londýně, vše zařídil, sbalil. A pak? To víte, že to neproběhlo (vůbec hladce)…
Havlíčkobrodské radnici zbývá získat poslední pozemek, na kterém se má do dvou let začít stavět obchvat Havlíčkova Brodu. Jeho majitel ale se směnou ani odkupem nesouhlasí. Stát proto pozemek nejspíš vyvlastní.
Na začátku podzimu Vysočinu trápí podobně intenzivní sucho jako loni v létě. Řekami oproti normálu teče pětina vody. Studny se vyprazdňují, zákazy zalévání v některých oblastech budou nejspíš platit ještě týdny.
Nemocnice na Vysočině začínají přijímat první pacienty se žloutenkou. Aktuálně jich je na infekčních odděleních šest. Většina z nich si infekci přivezla z Brna.
Zámeček ve Smilově u Štoků nikdy nepatřil mezi důležitá šlechtická sídla, přesto ho vlastnily i přední evropské rody. Ještě po druhé světové válce byl v bezvadném stavu, pak ale přišlo čtyřicet let komunistické totality. A po nich z kdysi útulného zámku zbyly ruiny.
Oldřich Švestka se v srpnu 1968 stal jedním z nejnenáviděnějších lidí v republice. Podepsal totiž takzvaný zvací dopis. I díky němu zastával za normalizace přední funkce. Jeho politická kariéra přitom začala nenápadně – na sklonku války v Německém Brodě.
Po půlnoci 21. srpna 1968 dostali všichni českoslovenští vojáci jasný rozkaz: nedělat nic a v kasárnách čekat na příjezd okupantů. Uposlechli všichni kromě jediného muže – podplukovníka Vladimíra Chadalíka, který za záhadných okolností odletěl z havlíčkobrodského letiště na Západ.
Když v srpnu 1968 dorazili do Havlíčkova Brodu polští okupanti, nečekalo je vřelé přivítání. Komunistické vedení města dokonce odmítlo vojáky ubytovat. Polská armáda se v Brodě směla usadit až v polovině září. A pak v listopadu přišli Sověti…
Náves vesničky Pohleď u Havlíčkova Brodu zdobí nový pomník. V sobotu 20. srpna tam totiž byla odhalena busta nejdéle vládnoucího rakousko-uherského císaře Františka Josefa I. Podobných pomníků je v Česku jen šest.
Nedaleko Věžnice se nachází netradiční památka – jeden z deseti nejstarších mostů u nás. Most, který nese název U Lutriána, je zároveň jedním z mála odkazů takzvané Haberské stezky. Po ní putovali kupci ještě dávno před tím, než na dnešní Havlíčkobrodsko přišli první trvalí obyvatelé.
Na začátku bylo hrdinství partyzánů, kteří na sklonku války padli u Leškovic po nerovném boji s wehrmachtem. Na místě jejich smrti pak nechal komunistický režim postavit památník, u něhož se každoročně konala pietní shromáždění. Po sametové revoluci ale okolí památníku zchátralo.